ŠKOLNÍ ŘÁD 2019 – 2020

 

ŠKOLNÍ ŘÁD 2019 – 2020

 

Školní řád

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

1. Školní řád

1.1. Práva a povinnosti žáků     

1.1.1 Práva žáků

1.1.2 Povinnosti žáků

1.2. Práva a povinnosti rodičů (zákonných zástupců)    

1.2.1 Práva rodičů (zákonných zástupců)

1.2.2 Povinnosti rodičů (zákonných zástupců)

1.3. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků       

1.3.1 Práva pedagogických pracovníků

1.2.2 Povinnosti pedagogických pracovníků

1.4. Pravidla vzájemných vztahů žáků, rodičů a pracovníků školy

 

1.5. Provoz a vnitřní režim školy

1.5.1 Provoz a vnitřní režim školy

1.5.2 Způsob omlouvání nepřítomnosti a řešení neomluvené absence

1.5. Bezpečnost a ochrana zdraví

1.6. Podmínky zacházení s majetkem

 

2. Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

2.1. Zásady a způsob hodnocení výsledků vzdělávání

2.1.1. V předmětech s převahou naukového zaměření.

2.1.2. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

2.1.3.  Způsob získávání podkladů pro hodnocení

2.1.4.  Zásady pro hodnocení a klasifikaci

2.1.5.  Stupně hodnocení v případě použití klasifikace

 

2. 2. Zásady a způsob hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou

2.2.1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a výchovná opatření

2.2.2. Výchovná opatření

2.2.3. Zásady pro hodnocení chování a udělení a uložení výchovných opatření

2.3. Celkové hodnocení

2.3.1. Celkové hodnocení prospěchu
2.3.2. Postup do vyššího ročníku

2.4. Zásady a způsob sebehodnocení

2.5. Slovní hodnocení

2.5.1. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení
2.5.2. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v  

případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

2.6. Hodnocení a klasifikace žáků se spec. vzdělávacími potřebami

2.6.1. V předmětech s převahou naukového zaměření

2.6.2. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

 

 

1. Školní řád

 

1.1 Práva a povinnosti žáků

 

1.1.1  Práva žáků

 

Žáci mají právo:

  1. na vzdělání, účast ve výuce podle rozvrhu a školské služby podle školského zákona;
  2. v rámci školy zakládat samosprávné orgány žáků, volit, být do nich voleni a pracovat v nich; prostřednictvím žákovské samosprávy se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že jsou ředitel školy nebo školská rada povinni se stanovisky a vyjádřením tohoto samosprávného celku zabývat  a své stanovisko k nim odůvodnit;
  3. být informováni o průběhu a výsledcích svého vzdělávání;
  4. na individuální konzultační hodiny;
  5. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání a jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a mentalitě;
  6. na přístup k informacím, které podporují jejich všestranný rozvoj;
  7. na vyjádření vlastního názoru ve věcech, které se jich týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti a dobrého občanského soužití.
  8. na ochranu před násilím, před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami;
  9. obrátit se se svým problémem na kteréhokoli učitele, výchovné poradce, metodika primární prevence, na vedení školy nebo využít schránky důvěry, která je umístěna ve vstupní hale školy;
  10. na pomoc, jsou-li týráni nebo krutě trestáni.

 

1.1.2  Povinnosti žáků

 

Žáci jsou povinni:

  1. chodit do školy pravidelně a včas;
  2. zúčastňovat se všech vyučovacích hodin dle rozvrhu hodin a dalších akcí pořádaných školou, na vyučování se zodpovědně připravovat;
  3. slušně se chovat, aby neporušovali zásady soužití a mravní normy;
  4. nosit do školy učebnice, pomůcky a potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitele;
  5. vypracovat úkoly, které jsou zadány vyučujícími;
  6. v případě nepřítomnosti si zjistit probíranou látku a doplnit si ji;
  7. nosit do školy žákovské knížky (v 1. až 9. ročníku), které jsou majetkem školy. Předkládat je k podpisu rodičům a na požádání vyučujícím. Opakované zapomínání, poškození a ztráta žákovské knížky je považováno za porušování školního řádu.
  8. neprodleně ohlásit pracovníkům školy každý případ, kdy je na žáka vykonáván nátlak ze strany spolužáků účastných na vyučování;
  9. neprodleně ohlásit pracovníkům školy každý případ, kdy je svědkem situace, během které je na jiného žáka vyvoláván nátlak ze strany spolužáků účastných na vyučování;
  10. přicházet do školy vhodně a čistě upraveni. V době pobytu ve škole nenosit pokrývku hlavy. K pedagogickým pracovníkům a ostatním zaměstnancům školy se chovat zdvořile a při setkání se pozdravit. V učebnách žáci zdraví příchozí osobu povstáním.
  11. chovat se při pobytu ve škole a na místě, kde škola uskutečňuje vzdělávání (mimo školu) tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob;
  12. neprodleně hlásit ztráty svému třídnímu učiteli, dbát na dostatečné zajištění svých věcí – uzamykání šaten, tříd (ztráty z neuzamčených místností pojišťovna nehradí);
  13. nosit do školy pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosit, hodinky, šperky, vlastní mobilní telefony apod. mít stále u sebe, pokud je musí odložit, např. v hodině tělocviku, svěřují je do úschovy vyučujícímu. Do školy žáci neberou jízdní kola.

 

 

1.2 Práva a povinnosti rodičů (zákonných zástupců)

 

1.2.1 Práva rodičů (zákonných zástupců)

  1. svobodně si zvolit školu pro své dítě;
  2. informovat se na průběh a výsledky vzdělávání svého dítěte ve škole především na třídních schůzkách nebo pohovorech s rodiči;
  3. prostřednictvím výchovné komise, která je ve škole zřízena, se mohou vyjadřovat ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí;
  4. nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy;
  5. na vzdělávání svého dítěte v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona;
  6. žádat o informace a poradenskou pomoc školu nebo školské poradenské zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona;
  7. u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení;
  8. volit a být voleni do školské rady;
  9. požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení svého dítěte v souvislosti s pravidly pro hodnocení žáka.

 

1.2.2   Povinnosti rodičů (zákonných zástupců)

  1. zajistit, aby dítě-žák docházel řádně do školy;
  2. na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte -žáka;
  3. informovat školu o veškerých změnách zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte-žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání;
  4. dokládat důvody nepřítomnosti svého dítěte ve vyučování v souladu s §50 školského zákona a školním řádem;
  5. oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2f) zda dítě nebo žák je zdravotně postižen, včetně druhu postižení nebo zdravotního znevýhodnění, dále údaje podle odst. 2g) o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte-žáka, a změny v těchto údajích.

 

1.3 Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

 

1.3.1 Práva pedagogických pracovníků

  1. na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí a žáků nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole;
  2. na to, aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy;
  3. na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti;
  4. volit a být voleni do školské rady;
  5. na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

 

1.3.2 Povinnosti pedagogických pracovníků

  1. vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání;
  2. chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta;
  3. chránit bezpečí a zdraví dětí, žáků a předcházet všem formám rizikového chování ve škole a školském zařízení; svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj;
  4. zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí a žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku;
  5. poskytovat dítěti a žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

 

1.4 Pravidla vzájemných vztahů žáků, rodičů a pracovníků školy

  1. Žáci, zaměstnanci školy a rodiče se vzájemně respektují, dbají o vytváření vztahů podložených vzájemnou úctou, důvěrou a spravedlností.
  2. Vyučující pravidelně a soustavně informují zákonné zástupce žáka o prospěchu, sdělují jim všechny závažné skutečnosti. Informují je o každém mimořádném zhoršení prospěchu žáka a chování.
  3. Vyučující informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů, žákovských knížek, při pohovorech, konzultačních dnech a třídních schůzkách nebo doporučeným dopisem. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování. Sledují, zda rodiče kontrolují zápisy v žákovských knížkách.
  4. Vyučující evidují a kontrolují absenci žáků a při neomluvené a neobvykle zvýšené omluvené absenci informují rodiče a OSPOD.
  5. Při vzájemném styku dodržují základní společenská pravidla, pravidla slušné a zdvořilé komunikace, zásady kulturního chování. Zdvořile se oslovují a při setkání se slušně zdraví v souladu s pravidly společenského chování.
  6. Jakékoli vzájemné připomínky či námitky se budou dávat najevo v rámci pravidel slušného chování bez emocí, agresivity, urážek či jiného napadání.
  7. Za prokazatelně doručené sdělení škola považuje takové sdělení, které je zapsané v žákovské knížce.
  8. V celém prostoru školy a při všech akcích školou pořádaných je přísně zakázáno pořizovat jakékoliv audio, video nebo kombinované nahrávky bez předchozí domluvy s vyučujícím/vedením školy.
  9. Šíření hanlivých a urážlivých výroků o žácích a zaměstnancích školy prostřednictvím internetové sítě je považováno za hrubé porušení školního řádu. Výchovným opatřením bude takové jednání trestáno bez ohledu na to, které koncové technické zařízení k šíření bylo použito a kdy. Rozhodným okamžikem bude ten, kdy se škola o tomto porušení školního řádu dozvěděla a ověřila si ho z vlastního technického zařízení připojeného k internetové síti.
  10. Jestliže je na zveřejněné nebo jinak šířené nahrávce zachyceno ponižování, ubližování nebo jiná forma útoku vůči žákům nebo zaměstnancům školy, případně jejím zjevným cílem je někoho zesměšnit, je toto jednání považováno za závažné zaviněné porušení školního řádu

 

1.5. Provoz a vnitřní režim školy

 

1.5.1 Provoz a vnitřní režim školy

  1. Školní budova se otevírá v 7.40 hod. pro všechny žáky. Pro odpolední výuku je školní budova otevřena v 13.20 hod. a 14:10 hod.
  2. Začátek vyučování je stanoven na 8:00 hod., vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7 hodin. V 7:50 hodin musí být všichni žáci ve třídách, aby se mohli včas připravit na výuku
  3. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání vyučujícího, který pro ně přichází k hlavnímu vchodu nebo k vchodu tělocvičny. V době polední přestávky se žáci zdržují v určeném prostoru, kde nad nimi vykonávají dohled příslušní pedagogové.
  4. Výuka se řídí rozvrhem hodin, při školních akcích se výuka řídí plánem a pokyny vedení školy nebo vedoucího akce.
  5. Při vyučování a akcích pořádaných školou žáci dodržují nastavená pravidla komunikace, hygieny a bezpečnosti, respektují pokyny vyučujícího.
  6. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky v šatnách a ihned odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.
  7. V prostorách školy musí být žáci přezuti do vhodné hygienické obuvi. Za přezůvky není považována sportovní obuv. Na výuku tělesné výchovy nosí zvláštní úbor a obutí. Žákům je zakázáno používat ve škole koloboty (boty na kolečkách) jako jezdící boty.
  8. Do odborných pracoven přicházejí žáci 2 minuty před zvoněním. Na hodiny tělesné a výtvarné výchovy a do učeben dílen, cvičné kuchyně nebo pozemku (Pč) si žáky odvádějí vyučující během přestávky tak, aby se zvoněním zahájili výuku.
  9. Opustit učebnu na konci vyučovací hodiny lze jen tehdy, je-li čistě umytá tabule a pořádek v lavicích a na zemi. Po poslední vyučovací hodině zvedají žáci židle.
  10. Před ukončením vyučování nesmějí žáci bez dovolení vycházet ze školní budovy. Musí-li žák odejít během vyučování z jakéhokoli důvodu, musí si pro něho přijít rodič nebo jiný zákonný zástupce.
  11. V době mimo vyučování není žákům dovoleno zdržovat se v prostorách školy bez dohledu vyučujícího.
  12. Před individuálními konzultacemi, doučováním nebo zájmovými činnostmi se žáci scházejí 5 - 10 minut před zahájením činnosti před školní budovou a vyčkají příchodu vedoucího. Pouze s ním vcházejí do školní budovy. Vedoucí nad nimi vykonává dohled po celou dobu pobytu ve škole a dohlíží na ně až do odchodu z budovy.
  13. Pokud se vyučující do pěti minut po zvonění nedostaví do třídy, zástupce třídy jde ohlásit jeho nepřítomnost do kanceláře školy.
  14. Během všech přestávek je umožněn pohyb žáků mimo třídu. Vzhledem k bezpečnému provozu ve škole se žáci pohybují po chodbách v době malých přestávek jen v nutných případech (žákovské služby, WC), nepřecházejí zbytečně do pavilonů, podlaží a tříd. O velké přestávce se žáci volně a pomalu pohybují po chodbě. Za pěkného počasí mohou na základě pokynů dohlížejícího učitele trávit přestávku v určeném venkovním areálu školy.
  15. Žáci svačí zpravidla o přestávce. Při vyučování není dovoleno konzumovat potraviny a pít.
  16. V době pobytu ve škole žáci nenosí pokrývku hlavy. K pedagogickým pracovníkům a ostatním zaměstnancům školy se chovají zdvořile a při setkání pozdraví „dobrý den“. V učebnách žáci zdraví příchozí osobu povstáním.
  17. Ve škole, školských zařízeních i na akcích jimi pořádaných žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Ke všem dospělým se chovají slušně a respektují je. Chovají se slušně a kulturně i k sobě navzájem. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům.
  18. Ve školní čítárně žáci dodržují výpůjční dobu a řídí se řádem čítárny.
  19. Jakékoliv projevy rasové nesnášenlivosti, xenofobie, šikany a kyberšikany mezi žáky nebo podněcování k násilí vůči spolužákům budou přísně trestány, stejně tak i propagace nedemokratických ideologií. Žákům je zakázáno ve škole rozšiřovat extrémistické náboženské názory (minimální preventivní program).
  20. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáků vůči zaměstnancům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem.
  21. Všechny krádeže ve škole budou posuzovány a trestány jako závažný přestupek proti školnímu řádu. Krádež se vždy považuje za protiprávní jednání.
  22. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí – uzamykání šaten, tříd. Ztráty z neuzamčených místností pojišťovna nehradí.
  23. Ve škole není povoleno používat veškeré audiovizuální zařízení, které přímo nesouvisí s vyučováním (např.: mobilní telefony, tablety) V době přestávek a výuky je audiovizuální zařízení vypnuté a neleží na lavici.
  24. Do školy je zakázáno vnášení nebo používání věcí a látek ohrožujících bezpečnost a zdraví (zbraně, omamné látky, alkohol)
  25. Žákům je zakázáno ve vnitřních i vnějších prostorách školy, v průběhu výuky a školních akcích kouřit, požívat energetické, kofeinové a alkoholické nápoje, používat, prodávat a rozšiřovat omamné a zdraví škodlivé látky.
  26. Provoz školy probíhá v pracovních dnech od 6:00 do 17:30 hodin.
  27. Přehled časového rozvrhu vyučovacích hodin.

 

Časový rozvrh výuky

 

Hodina

Časový  rozvrh výuky

přestávky

 

  Pondělí - pátek

 

1.

  8:00          -             8:45

  8:45 –  8:55

2.

  8:55          -             9:40

  9:40 – 10:00

3.

10:00          -            10:45

10:45 – 10:55

4.

10:55          -            11:40

11:40 – 11:50

5.

11:50          -            12:35

12:35 – 12:45

6.

12:45          -            13:30

13:30 – 13:35

7.

13:35          -            14:20

14:20 – 14:25

8.

14:25          -           15:10

15:10  - 15:15

9.

15:15          -           16:00

 

 

Hodina

Časový  rozvrh výuky

přestávky

 

  Úterý, čtvrtek

 

6.

12:45         -             13:35

Polední přestávka

7.

13:35         -             14:25

Polední přestávka

   

1.5.2 Způsob omlouvání nepřítomnosti a řešení neomluvené absence

  1. Zákonní zástupci žáka jsou povinni zajistit, aby žák docházel řádně do školy. Důvody nepřítomnosti ve vyučování jsou povinni zákonní zástupci žáka doložit do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti a nejdéle do tří pracovních dnů po nástupu do školy žák přinese písemnou omluvenku v omluvném listě v žákovské knížce a předloží ji třídnímu učiteli (v případě jeho nepřítomnosti ZŘ). Pokud tak neučiní, nebude jeho nepřítomnost ve škole omluvena. Omluvu podepisuje jeden z rodičů (zákonný zástupce).
  2. Škola může uvolnit žáka z vyučování na určitou dobu na předem podanou žádost zákonných zástupců. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na jeden až dva dny třídní učitel, na delší dobu ředitelka školy. Při uvolnění delším dvou dnů zákonní zástupci podávají škole písemnou žádost. Při posuzování žádosti bude přihlíženo k učebním výsledkům a docházce do školy. Žáci budou uvolňováni maximálně v rozsahu 10 pracovních dnů ve školním roce. Rozhoduje ředitel školy.
  3. Škola může především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbání školní docházky (v souladu s Metodickým pokynem MŠMT č.j.:10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování) požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře o nemoci žáka v případě nepřítomnosti, která přesáhne tři dny školního vyučování.
  4. V případě neomluvené absence v počtu 10 hodin a více nebo nepřiměřené četné omluvené absence, jsou zákonní zástupci vyzváni ke školní návštěvě – do výchovné komise. Současně vedení školy oznámí orgánům sociálně právní ochrany, že zákonný zástupce porušil §50 odst. 1 školského zákona.

 

  1. Bezpečnost a ochrana zdraví
  1. O přestávkách se žáci chovají tak, aby nezpůsobili úraz sobě nebo     spolužákům. Při pobytu ve škole a na místě, kde škola uskutečňuje   vzdělávání (mimo školu) se chovají tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.
  2. V průběhu přestávek se řídí pokyny dohlížejících učitelů nebo pověřených pracovníků. Velké přestávky jsou za příznivého počasí určeny k pobytu žáků v atriích mimo budovu školy. Pokyny k pobytu venku jsou sděleny školním rozhlasem.
  3. V případě nutnosti vstupuje pedagogický dohled do prostoru WC.
  4. Každý úraz, nevolnost, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě, tělocvičně nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit hned vyučujícímu, dohlížejícímu, nebo třídnímu učiteli.
  5. Také úrazy, ke kterým došlo při společné činnosti žáků mimo školu, je povinné hlásit. Těžké úrazy žáků a pracovníků ihned.
  6. Při úrazu poskytnou pracovníci žákovi první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a rodičům. Vyplní záznam do knihy úrazů. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který měl nad žáky dohled.
  7. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a el. vedením.
  8. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy, se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni.
  9. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v učebně multifunkční, výpočetní techniky a fyziky zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.
  10. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků.
  11. Školní budova je otevřena pouze v době, kdy je dohlížejícím pracovníkem školy zajištěna kontrola přicházejících osob: 7:30 – 8.00 provozní pracovníci. Při odchodu žáků domů z budovy ven po čtvrté vyučovací hodině budovu školy odemykají pověřené provozní pracovnice nebo pověření pedagogičtí pracovníci. Při odchodu žáků domů z budovy ven po páté a další vyučovací hodině provádí dohled pověřený provozní pracovník. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovatelně po budově.
  12. Všechny návštěvy se ohlašují v sekretariátu školy.
  13. Šatny s odloženými svršky žáků musí být neustále uzamčeny. Třídní učitelé určí služby žáků tak, aby bylo možno toto opatření dodržovat i během dělené a odpolední výuky žáků. Uzamčení všech šaten kontroluje v 8.00 hod. školnice nebo pověřený pracovník/pracovnice.
  14. Při hodinách tělesné výchovy se žáci řídí pravidly daného sportu. Žáci v hodinách TV nesmí nosit ozdobné předměty (např. náušnice, řetízky, náramky, hodinky, umělé nehty), které by mohly ohrozit jejich bezpečnost a zdraví při TV.
  15. Vyučující sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu žáka informují vedení školy a rodiče postiženého žáka telefonicky nebo zápisem v žákovské knížce (sdělníčku). Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby – zaměstnance školy, zákonného zástupce.

 

  1. Podmínky zacházení s majetkem školy

1.  Žáci se o přestávkách chovají tak, aby nezpůsobili škodu na školním majetku.

  1. Žáci šetrně zacházejí s bezplatně poskytovanými učebnicemi a školními potřebami. Ztrátu učebnice, či jiné školou poskytované pomůcky, žáci uhradí v plné nebo alikvotní části v hotovosti.
  2. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů, či jiných osob hradí rodiče žáka, který poškození způsobil.

Školní řád byl projednán a schválen na pedagogické radě dne 30 .8. 2019

 

Školní řád včetně pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků schválila školská rada dne 17.9.2019.

 

V Rotavě   30. 8. 2019                                                                              Mgr. Dana Fialová                                                                                                              ředitelka školy

 

 

 

 

 

2.Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

  1. Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb. ,o základním vzdělávání    a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdějších předpisů.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu.
  3. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
  4. Hodnocení respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení poradenského zařízení.
  5. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.
  6. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
  7. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty.
  8. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
  9. Při použití klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
  10. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  11. Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců e), f), g), h), i), která ovlivňuje jejich výkon.
  12. Žáci v 1.pololetí mohou obdržet výpis vysvědčení.

 

2.1.Zásady a způsob hodnocení výsledků vzdělávání

2.1.1. V předmětech s převahou naukového zaměření.

2.1.2. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

2.1.3. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

2.1.4. Zásady hodnocení a sebehodnocení výsledků.

2.1.5. Stupně hodnocení v případě použití klasifikace

 

2.2. Zásady a způsob hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou

2.2.1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a výchovná opatření

2.2.2. Výchovná opatření

2.2.3. Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření

2.3. Celkové hodnocení

2.3.1.Celkové hodnocení prospěchu
2.3.2.Postup do vyššího ročníku

2.4. Zásady a způsob sebehodnocení

2.5. Slovní hodnocení

2.5.1. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení
2.5.2. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

2.6. Hodnocení a klasifikace žáků se spec. vzdělávacími potřebami

2.6.1. V předmětech s převahou naukového zaměření

2.6.2. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

 

 

2.1. Zásady a způsob hodnocení výsledků vzdělávání

 

2.1.1. V předmětech s převahou naukového zaměření.

2.1.2. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

2.1.3. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

2.1.4. Zásady pro hodnocení a klasifikaci.

2.1.5. Stupně hodnocení v případě použití klasifikace

 

2.1.1. V předmětech s převahou naukového zaměření

V těchto předmětech je hodnocena úroveň zvládnutí poznatků, schopnost spojování získaných poznatků do širších celků nezávisle na předmětech, úroveň myšlení, úroveň ústního a písemného projevu, schopnost se zapojit do diskuze, schopnost samostatného studia textu a úroveň zapojení do týmové práce.

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu

se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním, písemném a grafickém projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku.

 

 

2.1.2. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

V těchto předmětech se hodnotí a klasifikuje především vztah žáka k předmětu, jeho snaha a plnění úkolů, které mu byly zadány vyučujícím. I málo nadaný žák může být klasifikován stupněm „výborný“, pokud je zřejmá snaha a aktivní přístup k výuce.

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý nebo žádný zájem a snahu. Není svědomitý. Stupeň dostatečný se uděluje velmi málo.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Tento stupeň se zpravidla neuděluje.

 

 

2.1.3. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

Během získávání podkladů pro klasifikaci musí učitel brát zřetel na zdravotní a psychický stav dítěte a na prokázané vývojové poruchy chování a učení.

 

2.1.3.1. Podklady pro hodnocení získává učitel zejména:

  • Soustavným sledováním výkonů žáka v průběhu vyučování.
  • Různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností, schopností a postojů (praktické, pohybové, ústní, písemné).
  • Analýzou výsledků aktivit žáků.
  • Konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, pracovníky speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické poradny
  • Minimální podklady pro celkové hodnocení na konci klasifikačního období na 1. stupni v předmětech s převahou teoretického zaměření (český jazyk, cizí jazyk, prvouka, vlastivěda, matematika, přírodověda):

Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

  • Minimální podklady pro celkové hodnocení na konci klasifikačního období na 1. stupni v předmětech s převahou praktického zaměření (hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova):

Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z praktických činností. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

  • Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na 2. stupni v předmětech s převahou teoretického zaměření s časovou dotací větší než dvě hodiny týdně (český jazyk, cizí jazyk, matematika):

Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

U žáků, kteří v průběhu klasifikačního období nemají větší absenci, by mělo proběhnout hodnocení zpravidla minimálně jednou měsíčně.

  • Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na 2. stupni v ostatních předmětech s převahou teoretického zaměření:

Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně dvě dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

  • Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na 2. stupni v předmětech s převahou praktického zaměření:

Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z praktických činností. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.

 

2.1.3.2. Další podmínky pro získávání podkladů

Při získávání podkladů pro klasifikaci jsou využívány tyto základní formy:

  • ústní zkoušení
  • písemné zkoušení a testy
  • povinné písemné práce
  • zadávání praktických úkolů
  • grafický a estetický projev
  • zadávání úkolů a samostatné práce při získávání a zpracování informací

 

Zásady pro ústní zkoušení:

  • za ústní zkoušení je považováno buď rozsáhlejší prověření znalostí před celou třídou, nebo posouzení několika dílčích odpovědí v lavici;
  • ústní zkoušení probíhá před ostatními spolužáky;
  • rozsah a délka ústního zkoušení musí odpovídat věku a individuálním zvláštnostem žáka;
  • ústní zkoušení nesmí zabírat převážnou část vyučovací hodiny a nesmí být na úkor efektivnosti vyučovací hodiny.

Zásady pro písemné zkoušení:

  • za písemné zkoušení se považuje samostatný písemný projev žáka;
  • písemné zkoušení, pro jehož vypracování potřebuje průměrný žák dobu delší než 20 minut, je přípustné pouze v českém jazyce (sloh) a matematice, a to maximálně v délce 45 minut;
  • u ostatních předmětů s převahou teoretického zaměření nesmí tato doba přesáhnout hranici 20 minut;
  • u předmětů s převahou praktického zaměření může být písemné přezkoušení využito pouze ve výjimečném případě;
  • u předtištěných testů můžou být výše uvedené časové limity prodlouženy o 10 minut;
  • výše uvedené časové limity se netýkají testů zadávaných v rámci kontrolní činnosti vedením školy;
  • žáci mohou v jednom dni absolvovat pouze jedno písemné přezkoušení v rozsahu delším než 20 minut;
  • všechna písemná přezkoušení v rozsahu delším než 20 minut musí být nejpozději předcházející vyučovací hodinu žákům oznámena;
  • na I. stupni jsou nepřípustné v matematice a českém jazyce opakovací prověrky v rozsahu delším než 25 minut a v ostatních předmětech v rozsahu delším než 15 minut.

Povinné písemné a grafické projevy:

  • počet, rozsah a časové zařazení jsou dány tematickými plány;
  • vyučující je povinen provést v každé třídě celkové vyhodnocení a seznámit s ním pověřeného zástupce ředitele, popřípadě ředitele školy;
  • celkové vyhodnocení bude obsahovat zadání, vzorové řešení, přehled nejčastějších chyb a pokud bylo použito, bodové hodnocení a tabulku jeho převedení na klasifikaci;
  • povinné písemné práce včetně celkového vyhodnocení se archivují nejméně do konce daného školního roku, a to v kabinetech příslušného předmětu;
  • za archivaci zodpovídá správce daného kabinetu.

V souladu s požadavkem, že hodnocení musí být doložitelné, je třeba dodržovat tyto zásady:

  • předepsané písemné a grafické projevy se ukládají v kabinetu příslušného předmětu, a to po dobu nejméně daného školního roku (předány ke skartaci budou v přípravném týdnu);
  • ostatní písemná přezkoušení a grafické projevy budou předány žákům v den zápisu známky do žákovské knížky nebo na konci školního roku.

 

2.1.4. Zásady pro hodnocení a klasifikaci.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

  • Jednoznačné
  • Srozumitelné
  • Srovnatelné s předem stanovenými kritériem
  • Věcné
  • Všestranné

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.

Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Při hodnocení a klasifikaci bude pedagogický pracovník školy v souladu s výše uvedenou citací dodržovat tyto zásady:

  • Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi.
  • Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek ihned, výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na žákovo sebehodnocení.
  • Kontrolní písemné práce a další druhy rozsáhlejších zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok tak, aby se nenahromadily v určitých obdobích.
  • Učitel vede soustavnou evidenci o každé klasifikaci, a to průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost klasifikace i způsob získání známky a kdykoliv informovat zákonné zástupce žáka, vedení školy a třídního učitele.
  • Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
  • Učitel bere při hodnocení zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
  • V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení žáka není způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním základních školních povinností.
  • Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušné třídy.
  • Průběžné hodnocení provádí učitel, který ve třídě daný předmět vyučuje. Hodnocení jsou povinni provádět rovněž zastupující učitelé, pokud v dané třídě a předmětu odučí dvě a více po sobě následujících vyučovacích hodin, nebo zastupují v dané třídě a předmětu pravidelně po dobu delší než jeden týden.
  • Celkové hodnocení provádí učitel, který v dané třídě učí příslušný předmět, nebo zastupující učitel, kterého pověří vedení školy.
  • Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacím předmětu v souladu se vzdělávacím programem školy nebo s individuálním vzdělávacím plánem. Chování žáka se hodnotí zvlášť a nesmí ovlivnit hodnocení ve vyučovacích předmětech.
  • V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení učitel, který je k tomu pověřen vedením školy, a to po projednání s ostatním učiteli.
  • Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k případnému postižení a zdravotnímu stavu i k případné indispozici, která by mohla vést k zakolísání v učebních výkonech.
  • Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
  • Do celkového hodnocení v daném předmětu mohou být zahrnuty mimořádné výsledky, kterých žák dosáhl v olympiádách, soutěžích a dalších aktivitách.
  • Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace a vyžadující zvláštní zřetel, projednají učitelé s ředitelem školy nebo s pověřeným zástupcem ředitele, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takovou formu, aby nedošlo při řešení k nebezpečí z prodlení.
  • Případné zaostávání žáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Třídní učitel sdělí výsledky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka i žákovi.
  • Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel  a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.
  • V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
  • Výchovný poradce a třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu
  • hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů.

 

2.5.1.Stupně hodnocení v případě použití klasifikace

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, volitelných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný;

2 – chvalitebný;

3 – dobrý;

4 – dostatečný;

5 – nedostatečný.

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

Škola hodnotí klasifikací, slovním hodnocením v prvním pololetí 1.ročníku.

 

2.2 .Zásady a způsob hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 

2.2.1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a výchovná opatření

stupeň 1 – velmi dobré

Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti školnímu řádu.

 

stupeň 2 – uspokojivé se uděluje na konci prvního a druhého pololetí:

Žák se dopustil hrubého porušení nebo se dopouští opakovaně méně závažných porušení pravidel proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole a školním prostředí a na akcích školou pořádaných.

Mezi hrubé porušení proti ustanovení školního řádu také patří

  • neplnění si základních školních povinností
  • úmyslné ublížení na zdraví, fyzické napadení spolužáků, šikanování, projevy vandalismu, sadismu, intolerance a xenofobie
  • kouření, požívání alkoholu ve škole
  • krádeže
  • vulgární chování vůči spolužákům i zaměstnancům školy,
  • za prokázané úmyslné ublížení na zdraví spolužákům.
  • šíření hanlivých a urážlivých výroků o spolužácích a zaměstnancích školy prostřednictvím internetové sítě
  • zpravidla se navrhuje při větším počtu neomluvených hodin - 3 až 12.  

Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

stupeň 3 – neuspokojivé se uděluje na konci prvního a druhého pololetí:

Žák se dopouští závažných porušení pravidel proti školnímu řádu ve škole a školním prostředí a na akcích školou pořádaných, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole.

 

Mezi závažné porušování pravidel patří

  • soustavné a opakované neplnění školních povinností;
  • šikanování, krádeže, distribuce, držení nebo užívání návykových látek – např.: cigarety, alkohol drogy;
  • opakované fyzické napadení spolužáků;
  • projevy sadismu, netolerance a xenofobie;
  • zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáků vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné
  • zveřejnění nebo jiné šíření nahrávky, na které je zachyceno ponižování, ubližování nebo jiná forma útoku vůči spolužákům nebo zaměstnancům školy, případně zjevným cílem nahrávky je někoho zesměšnit.;  
  • při udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit;
  • 13 a více neomluvených hodin.

 

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.

 

Vyloučení žáka ze školy

Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

2.2.2. Výchovná opatření

  • Pochvaly

Drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci.

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci.

Udělení pochvaly třídního učitele se zaznamenává do školní matriky a do žákovské knížky žáka, a to bezprostředně po jejím udělení.

Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do školní matriky a na vysvědčení za pololetí, v němž byla udělena.

  • Jiná oceněná

Pochvalný list třídního učitele se uděluje za:

  • příkladné chování, za výrazné zlepšení chování
  • kvalitní práci v kolektivu třídy
  • svědomité plnění povinností služby
  • účast ve školním kole soutěží
  • aktivní účast na akcích školy
  • aktivní přístup k učení
  • za snahu při vyučování
  • práci na školním projektu
  • příkladný přístup ke kolektivu třídy
  • za reprezentaci školy v soutěžích a na akcích školy

Opatření k posílení kázně

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

  • Napomenutí třídního učitele
  • Důtka třídního učitele
  • Důtka ředitele školy

Opatření zpravidla předchází před snížením známky z chování.

Napomenutí třídního učitele

Napomenutí (neplnění školních povinností - nepřipravenost na výuku, narušování výuky, omezování okolí, zapomínání pomůcek, nevhodné chování, svévolné opuštění prostor školy) uloží třídní učitel, a to bezprostředně po přestupku. O uložení napomenutí informuje ředitele školy na pedagogické radě. Rodičům je napomenutí oznámeno prostřednictvím zápisu v žákovské knížce.

Důtka třídního učitele

Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel za závažnější či opakované porušení řádu školy a norem slušnosti (opakované neplnění školních povinností - nadměrné zapomínání, pozdní příchody na vyučování, neukázněné a nevhodné chování, vulgární vyjadřování, drzost a lež, nerespektování pokynů pracovníků školy, používání věcí nesouvisejících s výukou – zapnutý mobil, přehrávací a nahrávací zařízení, zameškané neomluvené hodiny - část vyučování) a to bezprostředně po přestupku. Důtka třídního učitele se ukládá před kolektivem třídy.  O uložení třídní důtky informuje třídní učitel ředitele školy na pedagogické radě. Rodičům je napomenutí oznámeno prostřednictvím zápisu v žákovské knížce.

Důtka ředitele školy

Důtku ředitele školy uloží ředitel školy na základě návrhu třídního učitele, který návrh nejdříve projednal s ostatními vyučujícími, a to po projednání na pedagogické radě. Důtka ředitele školy je uložena za závažné porušení řádu školy, zvláště za  porušování norem slušnosti, agresivitu opakované vulgární vyjadřování, kouření a pokusy o kouření, lhaní, drobné krádeže, drzé vystupování vůči dospělým, podvody v žákovské knížce, opakované nerespektování pokynů pracovníků školy, opakované narušování výuky,soustavné a opakované neplnění školních povinností, neúmyslné poškození zdraví a neomluvené absence (3 a více hodin). Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáků vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné. Dopustí-li se žák takového jednání, oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl. O uložení důtky jsou rodiče informováni dopisem, jehož součástí je přesný důvod uložení a návratka, pomocí které rodiče potvrdí převzetí oznámení. V případě, že před uložením důtky nepředcházelo uložení nižšího kázeňského opatření, je třídní učitel povinen uložení důtky osobně projednat s rodiči.

O udělení a uložení všech výchovných opatření provede třídní učitel přesný zápis do školní matriky.

 

2.2.3. Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření

Při návrhu uložení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména:

  • K závažnosti porušování pravidel školního řádu.
  • K četnosti a opakování porušování pravidel školního řádu.
  • K hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky.
  • K tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uloženo některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování.
  • K charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka.
  • Třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést   k uložení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky s chování.
  • Učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka, které by mohly vést k uložení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování.

 

2.3.Celkové hodnocení

 

2.3.1.Celkové hodnocení prospěchu
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

prospěl(a) s vyznamenáním

Žák(yně) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2

 

prospěl(a)

Žák(yně) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

 

neprospěl(a)

Žák(yně) neprospěl(a), je -li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.

 

 nehodnocen(a)

Žák(yně) je nehodnocen(a), není-li možné žáka(ani) hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po ukončení I.pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

2.3.2. Postup do vyššího ročníku

 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem  a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí § 52, který říká, že ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

 

Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

 

2.4. Zásady a způsob sebehodnocení

 

Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány.

 

Sebehodnocení žáků ve smyslu sebereflexe se děje různými aktivitami žáků ve

kterých mohou zejména:

  • skupiny žáků hodnotit celoskupinové činnosti;
  • členové skupiny hodnotit jeden druhého;
  • jednotlivci hodnotit sami sebe.

Při sebehodnocení se žák např. usiluje popsat:

  • co se mu daří;
  • co mu ještě nejde;
  • jak bude pokračovat dál;
  • proč tomu tak je.

 

Pedagogičtí pracovníci vedou žáka k dovednosti sebehodnotit se ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje.

 

2.5. Slovní hodnocení

 

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, volitelných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

2.5.1. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení

Zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem

  • ovládá bezpečně
  • ovládá
  • podstatně ovládá
  • ovládá se značnými mezerami
  • neovládá

Úroveň myšlení

  • pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
  • uvažuje celkem samostatně
  • menší samostatnost v myšlení
  • nesamostatné myšlení
  • odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

  • výstižné, poměrně přesné
  • celkem výstižné
  • nedostatečně přesné
  • vyjadřuje se s obtížemi
  • nesprávné a návodné otázky

Úroveň aplikace vědomostí

  • spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
  • dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
  • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
  • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
  • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitel

Píle a zájem o učení

  • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
  • učí se svědomitě
  • k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
  • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
  • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

 

2.5.2. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

 

Pro určení stupně celkového hodnocení prospěchu převede třídní učitel po projednání s příslušnými vyučujícími slovní hodnocení na klasifikaci a následně určí stupeň celkového hodnocení.

 

2.6. Hodnocení a klasifikace žáků se spec. vzdělávacími potřebami

2.6.1. V předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

  • ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
  • myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně
  • je schopen samostatně studovat vhodné texty
  • pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné
  • je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
  • vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně
  • umí a používá kompenzační pomůcky
  • pracuje spolehlivě s upraveným textem
  • po zadání práce pracuje samostatně

Stupeň 2 (chvalitebný)

  • v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
  • myslí logicky správně
  • je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty
  • pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné
  • je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
  • vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně
  • umí a dovede použít kompenzační pomůcky
  • pracuje spolehlivě s upraveným textem
  • po zadání práce učitelem pracuje s jistotou

Stupeň 3 (dobrý)

  • má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků
  • myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby
  • je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele
  • pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné
  • je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele
  • vyjadřuje se obtížně a nepřesně
  • dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele
  • pracuje spolehlivě s upraveným textem
  • nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat

Stupeň 4 (dostatečný)

  • má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a       poznatků
  • v myšlení se vyskytují závažné chyby
  • je nesamostatný v práci s vhodnými texty
  • práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné
  • málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
  • jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
  • kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami
  • má velké obtíže při práci s upraveným textem
  • závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit

Stupeň 5 (nedostatečný)

  • požadované poznatky si neosvojil
  • samostatnost v myšlení neprojevuje
  • je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele
  • žák nepracuje pro tým
  • správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen
  • jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
  • kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele
  • s upraveným textem nedovede pracovat
  • chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele

2.6.2.  Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)

  • v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
  • pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí
  • jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný
  • osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě

Stupeň 2 (chvalitebný)

  • v činnostech aktivní, převážně samostatný
  • úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady
  • projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky
  • osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 3 (dobrý)

  • v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní
  • nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu
  • jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb
  • jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele
  • nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 4 (dostatečný)

  • v činnostech je málo tvořivý, často pasivní
  • rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé
  • úkoly řeší s častými chybami
  • dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele
  • projevuje velmi malý zájem a snahu 

Stupeň 5 (nedostatečný)

  • tento stupeň se zpravidla neuděluje.

 

 

V Rotavě dne 30.8.2019                                                    Mgr. Dana Fialová

                ředitelka školy

 

.